O chovu.

O morčatech koluje v našich krajích takový praštěný nesmysl. Prý je dobré je dávat ke králíkům, aby na sebe stahovali nemoci. Ráda bych tuto blbinu uvedla na pravou míru. Nic takového od morčat nečekejte. To co můžete maximálně očekávat je monitoring, že se v králikárně něco děje, morčata často onemocní dříve než králici. Jsou zkrátka vnímavější na nemoci. Otázkou je, zdali není důvodem vyšší vnímavosti nedostatečné krmení, neboť morčata si sami nemohou vytvořit vit. C, jako jiná zvířata a tak, obzvláště v zimě bude morče náchylnější něco chytit, není tráva a dostatečné množství a pestrost podávané zeleniny mu takovýto majitel, který ho má na chytání nemocí asi těžko dodá. Nestrkejte morčata do králíkáren, pokud je nemáte v úmyslu vykrmit a sníst. Chcete-li morče na mazlíka, v králikárně vás asi moc nepotěší, vemte si ho domů, pořiďte mu prostorné bydliště, kamaráda a věnujte jim svou pozornost a péči.

Co  je tedy důležité udělat, aby nám morčátko vydrželo živé a v dobré kondici co nejdéle? A ideálně, aby u nás bylo také spokojené? V první řadě přestaneme přemýšlet o pořízení jednoho morčátka, ale pořídíme si alespoň dvě. Morče v přírodě žije v malých skupinkách a tak je pro něho velmi bolestné být samo.  Každý, kdo má doma jen jedno morče, je podle mne velký sobec, myslí jen na sebe a je mu úplně jedno, že jeho svěřenec, trpí samotou. Až teprve, když svému morčeti pořídíte společníka, zažijete jak vypadá a chová se spokojené morče. A věřte mi, je to neskutečný rozdíl. Osamělé morče většinou apaticky sedí, žere a kvíká na majitele, pokud se tedy občas po škole či práci majitel objeví doma. Když mu v ubikaci přibyde kamarád, přemění se takové apatické morče v bytost vydávající pestrou škálu zvuků a dokonce se začne pohybovat a zaručeně i skotačit. Prosím všechny majitele morčat jedináčků, aby se zamysleli nad svým přístupem ke svému kamarádovi.

Seno základ stravy

A když tedy máme v kleci morčata dvě, musíme se jim postarat také o spokojená bříška. První a důležitou složkou krmení je seno, to musí mít neustále k dispozici, když ho nemají, třeba jen jeden den, může se jim v trávicím traktu přemnožit patogenní bakterie a zabít je. Seno můžete dávat do jesliček, ale musí být snadno dostupné, takže mláďatům ho dáme rozhodně na dno ubikace, je to důležité, neboť se do něho nováčci schovají a zároveň ho chroupají. Chroupáním sena si morčata brousí zuby - tvrdý chleba k tomu není vůbec vhodný, protože si jím obrousí jen přední zuby, ale je nutné brousit i zadní stoličky. Zuby morčatům rostou velmi rychle a to 5mm za týden, bez neustálého chroupání sena proto neodvratně přerůstají. Morče má osmičkový pohyb čelistí, proto se zuby brousí třením o sebe, chybí -li často seno v seníku, zuby přerůstají, potom pomůže jen zbroušení v narkóze. A narkóza není pro morčata dobrá věc, často je to poslední zážitek v jejich životě. Nejvhodnější seno je proto takové hodně stéblaté z první seče - traviny. Jemné seno s obsahem jetelů nemá správnou kombinaci výživných látek - vitamínů a minerálů. Chroupání sena také zahání nudu. Seno musí hezky vonět a mělo by mít zdravou barvu - pozor, při nakupování, aby nebylo třeba plesnivé, takové seno nejenom že hezky nevoní, ale je přímo životu nebezpečné.

Voda

U nás mají morčátka vodu v niplových napáječkách, pokud dáte vodu do misky, velice rychle ji morčátka znečistí, nebo vylijí. Napaječky se zavěšují zvenku klece a proto je dobré, dát pod ní mláďatům placatý kámen, nebo cihlu, kdyby byla moc vysoko. Lépe tak dosáhnou, ale zároveň si budou o cihlu brousit drápky a nebudete je muset stříhat tak často. Taky si na vyvýšeném místě rádi posedí. Umístěte proto do klece takový kámen, nejen pod napaječku, ale doprostřed a uvidíte jak často tam budou hlídkovat, nebo i odpočívat - cihla má právě ideální rozměr.

Granule a ochočování

Různé směsi obilnin a pod., dospělá morčata vůbec nepotřebují, zbytečně po tom tloustnou a v kombinaci s vodnatou stravou jim dokonce hrozí nadmutí, průjem a smrt. Mláďata ovšem mají vyšší potřebu energie a proteinů, oproti dospělcům, proto jim klidně dopřejte i ty směsky, nebo ovesné vločky, kolik chtějí a to až do doby, kdy přestanou růst. Já krmím granulemi Versele Laga. Snažím se podle složení dbát, aby granule měly největší obsah travin a co nejmenší obsah obilovin - ideálně žádné obiloviny. Složení najdete na obalu - ze zákona je obsah surovin řazen dle množství sestupně. Pokud je na prvním místě obilnina, nekupovat. Množství podávaných granulí nepřeháníme, mláďata mohou kolik chtějí, ale dospělci by měli dostat jen malinkatou kupičku - zarovnanou polévkovou lžíci a třeba jen obden. Granulky jim po kleci rozhodím, čímž je přinutím k aktivitě a oni mají na nějakou dobu o zábavu postaráno. Krmiva s barevnými lehkými jakoby granulemi jim vůbec nekupujte. Tyto barevné věci neobsahují žádnou výživovou hodnotu, neobrousí si na nich zuby a jen jim zaplácnou žaludek, kde by mělo být spíš seno, nebo zelenina. Po takové stravě by neměli silný imunitní systém a mohli by trpět nemocemi. V přírodě morčata žijí pouze z trávy čerstvé a suché, podle toho co roční období nabízí. Nikdo jim nedává žádné směsky s obilím a navíc mají více pohybu. Proto směsky klidně vynechte. Kvalitní jsou třeba granule Cunipic Alpha Pro - neobsahují obilniny. Já když ochočuji, tak tyhle granulky jim moc chutnají, ale dávám z ruky jako pamlsek, morčátko si tak spojí člověka s jídlem. Mnoho jiných možností jak motivovat morče nemáme. Jídlo je pro morčátko středobod světa, chcete-li, aby vás milovalo, bez dobrůtky v ruce mnoho šancí nemáte. Proto kdykoliv berete morče do ruky, dejte pamlsek před vyndáním z klece, potom dávejte na klíně a když ho dáváte do klece, zase ho odměňte. V přítomnosti morčete se chovejte klidně, nekřičte a nemávejte rukama. Morče je v přírodě tvor určený k ulovení a jediným jeho obraným mechanismem je úlek a úprk. Morče reaguje na nenadálé zvuky a rychlé pohyby panikou, potom je jakékoliv ochočování zbytečné, morče je ve stresu a hrůzou doslova zkamení, když nemůže utéci.
Že by vás morče samo od sebe kouslo se vůbec nemusíte bát, morče se kousáním nebrání, ani škrábáním. Běžná šetrná manipulace ho k žádnému kousnutí nevyprovokuje. Pokud vás morče přesto někdy kouslo, pak vaše zacházení s ním muselo být velmi stresující, nebo dokonce bolestivé.
Když chcete morče vyzvednout z klece je dobré vědět, že ho to nesmí bolet, proto vždy použijte obě ruce. Já to dělám tak, že levou ruku morče přitlačím na kohoutku, abych mu bránila v útěku a pravou ruku zasunuji pod morče směrem od hlavy k zadečku. Jeho zadeček tak budu mít v dlani a jeho tělo a hlava leží na předloktí. Levá ruka celou dobu brání morčeti v úniku, nebo pádu z výšky. Takto zvednutému morčeti nevisí žádná část těla a proto ho to nebolí, váha se rozloží po předloktí a poté si můžu morčátko přiložit k tělu a chránit ho před vyskočením z náruče oběma rukama. Pokud je morče divoké, mohlo by vás při snaze uniknout poškrábat, proto je dobré mít dlouhé rukávy. Časem morče přestane mít strach a tak nebude ani mít potřebu vyšilovat.
Nejhorší způsob zvedání morčete je chytit ho za předníma končetinama, nedej bože jednou rukou, kdy mu visí celý zadek z rukou a nic ho nepodepírá, to morče dost bolí a zároveň mu tak mačkáte hrudník a nemůže dýchat.  Bude vás nenávidět a nedivte se, pokud se pokusí o obranu. Vždy, když se chystáte s morčetem manipulovat, vyzbrojte se pamlsky. Než ho chytnete, dejte mu jeden to tlamičky a pak ho zvedněte. Jakmile si ho dáte na klín, pokračujte v krmení. A když ho budete do klece vracet, znovu ho nezapomeňte odměnit. Nebude dlouho trvat a začne se po vás natahovat samo a dožadovat se vaší společnosti - stanete se jeho nejlepším kamarádem. Morče není hloupý tvor a pokud jste pro něj zdrojem potěšení v podobě jídla, nikdy se k vám nebude chovat agresivně, i když to znamená vydržet nějakou tu nepříjemnou manipulaci - třeba stříhání drápků.

Podestýlka

Jako podestýlku používám Asan, ten nepráší a tak nemusíte neustále uklízet a taky nemůže svou prašností ublížit morčeti. Morčata mívají na hoblinách, nebo peletách záněty očí, plic a nebo otlaky na tlapkách. Asan taky dlouho vydrží a skoro nesmrdí. Může se splachovat do záchodu, nebo použít na kompost. Zároveň je hypoalergenní tím, že neumožňuje poletování molekul moči ve vzduchu, kde žijí děti.

Vit C

Každý den, nosím morčatům čerstvou trávu, má hodně vit C a je to zadarmo. Trávou nemůžete překrmit, maximálně ji morčátka nespotřebují, ale trávy není nikdy dost!!! Nasbírám večer cestou z práce a dám jen polovinu. Druhou půlku uložím do lednice a dám ráno - nechat ohřát při pokojové teplotě. Nedávat studenou (ani zeleninu ne přímo z lednice) - mohli by mít trávicí potíže. I v zimě, většinou nějakou trávu někde najdu. Tráva může být mokrá, ale nesmí se zapařit. Pozor ovšem na mokrý jetel a vojtěšku - morče se po tom nafoukne a umře. Zelenina dnes stojí dost peněz a morče má vysokou potřebu vit C. Potřebuje 30mg na den. Třeba mrkev obsahuje pouze 6mg/100g. Tak si spočítáte, že by denně museli sežrat půl kila mrkve, aby zůstali zdraví. Níže najdete tabulku plodin, kolik co obsahuje vitamínu C. Nejvíc má právě tráva(která tam uvedená není), ale i paprika, nebo petrželka nať. Proto je dobré dávat denně víc druhů zeleniny, protože každá obsahuje i jiné důležité látky. Pozor ovšem na nadýmavé druhy, dávat opatrně - košťál ze zelí nikdy nedávám a z každého jednotlivého listu vyříznu tu silnou středovou část.
Takže vit C je pro imunitu morčete nezbytný, ale pozor, vitamínem C můžeme i ublížit, pokud morče dostává tohoto vitamínu nadbytek. Nadbytečný vit. C je totiž vylučován močovým systémem. K tomuto procesu organismus potřebuje vápník. Proto, je-li vitamín vylučován, tak i s tímto vápníkem a to samozřejmě způsobuje močové kameny a písek. Proto věnujte tabulce na konci článku pozornost a dávejte morčatům vitamínu C dostatek, ale snažte se stejně tak, aby ho nebyl nadbytek - extrémy škodí!!

Klec

Klec doporučuji co největší, minimálně 120cm na dvě samičky, pro kluky ovšem i větší, ti potřebují větší osobní prostor a na malém prostoru se budou napadat. Morčátka si potřebují nutně pohyb a na větším prostoru si mohou i zaběhat a zůstanou v kondici, v malé kleci jim svaly zakrní a taky můžou mít za půl roku skoro 25cm a to se už do malé klece ani nevejdou. Velikost životního prostoru je také velmi důležitá pro pohodu a mír v kleci. Morčata jsou sice vysoce sociální tvorové, ale zároveň jsou vysoce nekontaktní. To znamená, že se navzájem neradi dotýkají a žárlivě si střeží svůj osobní prostor. Proto na malém prostoru mohou vznikat zbytečné potyčky a nervozita. Jedno z morčat bude vždy dominantní a zabírá si svoje oblíbená místečka jen pro sebe. Takže když takové dominantní morče odpočívá pod seníkem, bude mít podřízené morče problém se dostat k senu. A pokud bude mít už velký hlad, zkusí si ze seníku nějaké seno zobnout, bude se pro něj natahovat a tím bude odpočívajícího dominanta rušit. Z takové situace vznikají nesváry. Proto, máte-li v kleci často hluk, randál a ublížené kvíkání , kupte jim větší klec a ideálně dva seníky a dvě napáječky. A pokud to moc nepomůže, vybavte klec různými vychytávkami, třeba hamakou. Nebo vyrobte z prken palandičku, která musí mít rampičku z obou stran, aby se mohlo nahoru a dolů z obou stran. Nemáte-li pro klec doma místo, nepořizujte si morčata, oni totiž potřebují velkou podlahovou plochu, nikdy nenahrazujeme plochu patry. Klec do patra je dobrá pro činčily, ale morče je běžec!

Jak poznat nemoc

Domeček do klece pořizovat nemusíte, morčátka by se do něj schovala a bála by se vylézat. Navíc když je morče stále zalezlé v domečku, nemůžete ho kontrolovat. U morčátka je třeba denně kontrolovat jeho chování, pokud sedí v koutku - směrem do rohu a nejeví zájem o okolí, je s jistotou nemocné. To v domečku neuvidíte a když domeček zvednete, morče se bude tvářit, že je vše ok. Pokud neubývá seno a morče nejeví zájem o nabízenou potravu, tak je také nemocné. Potom je třeba rychle jednat a vzít ho k veterináři - ihned, ne až zítra. Dopředu si zjistěte, který vet. ve vašem okolí rozumí morčatům - (ne každý je ochoten si platit školení) - a k takovému potom morčátko vemte, zachrání mu to život. Včasná a správná léčba je důležitá, morče které nežere třeba jen jeden den , má opravdu na kahánku, samo od sebe už většinou žrát nezačne.
Nejlepší ukazatel stavu morčete je jeho váha. Mám sešit, kde má každé moje morče svou kartu. Každý jedinec je zvážen a občas je všechny převážím. Na morčeti nemoc neuvidíte až do chvíle, kdy je s ním ámen, proto znát váhu svých svěřenců je zásadní pro odhalení možné nemoci. 

Důležitá tabulka
Morče potřebuje 30mg vit C na den!!!!!!!!!!!

Druhy zeleniny a obsah vitamínu C ve 100g:

artyčok 8mg
brokolice 110mg
brukev řepák/vodnice 130mg
celer řapíkatý i bulvový 8 mg
cuketa 16 mg
čekanka 10 mg
dýně 18 mg
fenykl (nať) 93 mg
chřest 21 mg
kapusta kadeřavá  110 mg
kapusta růžičková 96 mg
kedlubna 64 mg
kozlíček polníček 30 mg 
kukuřice 12 mg
květák 49 mg
lilek baklažán 5mg
mangold 35 mg
mrkev (kořen*) 7mg
okurka 10 mg
pastiňák 17 mg
paprika červená 150mg
žlutá 294mg
zelená  192mg
pažitka 56 mg
petržel (kořen) 41 mg
romanesko 49 mg
rukola * 15 mg
rajčata* 22 mg
řepa krmná 38mg
řepa červená (i listy) * 5,1 mg
ředkvičky 15 mg
řeřicha* 69 mg
salát hlávkový 14 mg
salát ledový 4 mg
salát římský *špenát 50 mg
štěrbák/endivie/frisee 10 mg
topinambur 4 mg
zelí 110 mg
zelí čínské (pekingské) 35mg




Pár slov o morčecí mazlivosti a osamělosti.

Proč někteří z nás chovatelů tolik naděláme s tím, že by naše mládě mělo odejít do domácnosti, kde bude žít samo v kleci? No proč, protože morčata milujeme, proto je taky přeci chováme. Snažíme se o nich vědět co nejvíc, abychom je dokázali správně chovat a aby byli zdraví, protože když budou nemocný, budeme smutní a taky nás to bude stát fůru peněz. Pokud někdo má doma jedno nemocné morče, může se léčba u veterináře vyšplhat na nemalé peníze, když se léčba vejde do dvou tisíc, máte celkem štěstí. Jenomže když doma máte smečku dvaceti morčat a něco v chovu děláte špatně, jejich léčba jde do desetitisíců.
A osamělé morče je morče ve stresu, vždy bude náchylnější na nemoci. 

Úplně to nejhorší, co se může malému morčeti, které odchází do nového domova stát je osamělost. Nic horšího se mu v životě už nejspíš nestane.
Neznalí zájemci o morčátka se mě často ptají, zdali je to konkrétní mládě, o které mají zájem mazlivé. A já musím po pravdě odpovědět, že teď ještě zatím mazlivé je, ale že ho to postupem času velice rychle přejde. Dospělá morčata vlastně vůbec mazlivá nejsou a ze své přirozenosti nikdy nebudou. Jde jen o to, jak dobře si je kdo ochočí a kolik jídla jim dá z ruky. Morčata totiž od přírody nejsou vůbec kontaktní a i mezi sebou mají jen minimum doteků. Avšak jsou to vysoce sociální tvorové. To znamená, že bez společnosti jedince svého druhu velmi psychicky strádají a hlavně mláďata nutně společnost jiného morčete potřebují, aby se správně psychicky vyvíjela a dokonce jim osamělost při přechodu do nového domova může přinést tak moc stresu, že ze samoty doslova onemocní a začnou trpět nechutenstvím. A nechutenství je u morčat považované za smrtelnou nemoc. Mláďata morčat přesto mazlivá jsou a dokonce i matky, které porodily a kojí mláďata díky hormonu Oxytocinu se projevují mazlivě, na toto období příroda dokáže zajistit,  aby matky zapomněly na čas na svou netýkavost, přirozené to pro ně ale není a hned jak přestávají kojit, jejich kontaktnost ustává a své potomky docela drsně odmítají.

 Někteří lidé si svoje morčátka dokážou tak dobře ochočit, že se jejich morčátko navzdory své přirozenosti může dokonce chovat mazlivě. Morčata totiž nejsou hloupá a jako opravdu inteligentní tvor(je to přeci sociálně žijící živočich) se dokáže chovat podle toho, co mu přináší výhody. Dejte mu něco dobrého, kdykoliv se s ním mazlíte a vaše chytré morčátko brzy pochopí, co se po něm chce, aby se dostalo k těm nejlepším kouskům jídla.

Často se setkávám s názorem, že morčata s osamělostí zas tak velký problém nemají a některá jsou dokonce tak asociální, že každého jiného morčouna agresivně napadají a soužití s jiným morčetem nejsou schpni. Troufám si tvrdit, že takové morče se ještě nenarodilo!!! Ono je to totiž stejné, jako u nás u lidí. Ani žádný člověk se nerodí jako samotář a agresor, takové vlastnosti získáváme výchovou. A i morčata se samotářem a agresívním jedincem stávají jen tehdy, když neměli možnost dostat kamaráda již v mladém věku. Pokud je od odstavu někde chovají osaměle, nemají možnost se naučit vycházet s druhými. Stejně jako lidský jedináček, který se najednou ve školce dostane do kolektivu, má velké problémy se začleněním.

 Proto je velmi důležité, aby mládě, které k vám půjde nebylo samo a to ideálně ani jeden den. Vysvětlím vám, proč mi na tom tolik záleží. Jako chovatelka často kupuju i nový "chovný materiál". Každé nově příchozí mládě je jiné a každé má trošku jiné projevy a chování když sem dorazí, ale každé bez rozdílu je v naprosto šíleném stavu co se psychiky týká. Kdybych nevěděla jak se chovají a projevují spokojená mláďata, která se tady rodí, rostou a nakonec odcházejí, tak bych neměla možnost srovnání a asi bych to příliš neřešila. Morčátka zkrátka nemají mimiku a nemluví lidskou řečí. To, čím se mnou ale komunikují jsou jejich fyzické projevy. Tyto projevy mají většinou dva aspekty. Buď mláďata šílí a hlasitě křičí a volají matky a nebo, což je častější, upadají do apatie a podléhají stavu zoufalství. V přírodě totiž nic jako odstav neexistuje, mláďata jsou v přírodě matkami postupně odstrkována a mohou si na to pomalu zvykat. My lidé je ale od matek a sourozenců jednoduše vezmeme, strčíme do krabice a hybaj z domu. Příroda je na takovou okamžitou ztrátu dosavadních jistot nepřipravila. Pokud by se něco takového v přírodě stalo, tak jedině proto, že přijde predátor a celou rodinu sežere a jedno samotné mládě zbyde. Takové mládě bez rodiny ovšem v přírodě čeká ošklivá smrt. A to ten prcek samozřejmě podvědomě ví a pokud se něco takového přihodí, prožívá zoufalství z blížícího se konce. No a toto my vlastně tím odstavem mláděti způsobíme. Laik, který si takového prcka přiveze domů, vidí krásného schouleného mazlíčka, kterého má obrovskou potřebu pomazlit. Z pohledu toho mláděte je to ale další hrůza co se mu už k té původní ještě děje. Je to cizí člověk, kterého nezná, prožívá hrůzu z blížící smrti hladem a ještě ho dostal do drápů hrozivý predátor. Takže já když si nováčka přivezu domů, už dopředu mám vymyšlenou variantu, ke komu ho dám, kdyby mu bylo hodně ouvej a další variantu, kdyby ta první nebyla dobrá volba. Problém ale je, že nikdo si nechce do chovu přitáhnout parazity a už vůbec ne nějakou nemoc. Mládě zkrátka musí projít měsíční karanténou. To je zákon zodpovědného chovatele. Jelikož já asi nejsem zodpovědný chovatel, tak u mne skutečnou karanténou prošlo za celou dobu jen jediné mládě a to byla Prcek, která přišla z odporné množírny a nebyla ani zdravá, ani prostá parazitů. Jinak každé nově příchozí mládě takové dlouhé osamělosti nebylo schopné a nebo i bylo, ovšem s rizikem zdravotních následků v podobě hladovění a následných nebezpečných důsledků takového hladovění. Například, když přišla Jenny Lucky Pets, tak od první chvíle, kdy byla vyndána z krabice a vložena do osamělé klece spustila šílený kvíkot. Říkala jsem si, že to za chvíli přestane. Ale nic nepřestalo - první hodinu řev, další hodinu řev, až do večera řev a když jsem chtěla jít spát, měla jsem možnost, vyhodit ji do vedlejší místnosti a mít klid, ale ona opravdu jen bez přestání volala svou rodinu a nic za tu dobu nejedla, ani nepila a to ji od její rodiny vzali už ráno. Takže prázdné bříško měla už spoustu hodin. Rozhodla jsem se ji teda dát do klece společnost v podobě starší samice. V tu chvíli Jenny zmlkla a k samici se přitulila.......... a od této samice dostala klofanec za krk. Vzala to jako fakt, že se teda tulit nebudeme a pustila se do žrádla a už nezaplakala ani jednou. Na tomto příkladu vidíme, že je lepší protivná společnost, než samota. Jiný případ byla Boženka, ta zase měla ten stav tichého zoufalství. Takové morčátko zaraženě sedí v rohu klece a nic nedělá. Nehýbe se, nežere a ani nespí. Jen sedí. Boženku jsem tedy dala do klece, ona si zalezla do rohu a od té doby se ani nepohnula. Ráno se jdu na ní podívat a ona ve stejné poloze, jako když položíš kus dřeva. Podle bobečků a mokra, co měla pod sebou bylo jasné, že se z místa za celou dobu ani nehla, nenapila se, a jídla se nedotkla. A to jim vždy předkládám největší lákadla. Proto jsem Boženku okamžitě dala ke třem starším samicím ve veliké kleci. Ty ji okamžitě začali honit a ubližovat ji, ale Boženka se schovala pod seník a začala se spokojeně ládovat senem, musela mít od včerejška pořádný hlad. Těch mláďat mojí chovatelskou stanicí prošlo mnoho a to oběma směry - tam i sem. Všechny zkušenosti s jejich osamělostí jsou stejné - zoufalství. A i kdyby tím to mládě prošlo bez následků a se samotou se nakonec vyrovnalo, já nikdy takto riskovat s jejich psychikou a životy nebudu, přijde mi to zkrátka zbytečné a kruté. Pokud své mládě někam posílám, chci aby nepřišlo do samoty. Ať si jeho noví majitelé klidně pořídí společníka i o hodně dříve, protože moc dobře vím, že 90% ostatních chovatelů tak útlocitní nejsou a klidně vám prodají prcka i do samoty, hlavně když se ho zbaví, ale já to svým "dětem" dělat nechci a ani nikdy nebudu.

Ochočování

Až si přivezete morčátko/a domů, umístěte je do jejich klece a obložte je jídlem. Seno do seníku, zelenina, něco málo z ovoce(dokud jsou v růstu můžou i sladké ovoce) a hlavně trávu. Na zem jim dejte kupku sena, do které si můžou zalézt. A pak je nechte v klidu a to prosím tři dny bez strkání rukou do klece a bez vyndávání. Morčátka tento čas potřebují na aklimatizaci, během této doby si zvykají na svou novou ubikaci, na prostředí kolem a hlavně na všechny zvuky vaší domácnosti. Pokud je nebudete rušit, nabydou dojmu, že tady jim nic nehrozí. Po třech dnech jim začnete nabízet dobrůtky z ruky, je dobře, pokud je klec otevíratelná z boku, protože při pohybu z vrchu se morčata děsí - mají v genech zakódováno, že se shora přichází predátor a smrt. Těžko ochočovat, když jsou vyděšení. Nabízení pamlsků z ruky je druhá a důležitá fáze seznamování morčat s vámi, s vaším pachem, hlasem a poznávání, že tyto ruce přinášejí potěšení v podobě jídla a nepřinášejí ublížení. Morčátka budou zpočátku vystrašená a pokud si dobrůtku nevezmou, položte ji před ně a nechte je v klidu, ale za chvíli jim zase něco doneste - musíte jim něco nosit co nejčastěji - proto jim toho nedávejte mnoho, jeden malý kousíček, když je nacpete hned na začátku, nebudou mít o další jídlo zájem. Oni zjistí, že jste skvělá zásobárna dobrůtek a po nějaké době se osmělí a vezmou si od vás z ruky, protože vám již budou důvěřovat. Jakmile si vezmou první sousto z ruky, začíná třetí fáze ochočování a to je braní do ruky a na klín. Dělá se to tak, že dáte z ruky pamlsek a když si ho vezme, vyzvednete morčátko do rukou, ale pozor, nikdy jej po kleci nehoníme, to jen zmaříte veškerou dosavadní práci. Chce to trochu šikovnosti a otevřenou klec - celou přední stěnu, morčeti oběma rukama zamezíme možnosti utéci a bez jakéhokoliv nahánění ho vyjmeme v klidu z klece. Dáme na klín a nabídneme pamlsek. Hlavně pozor, morčátko se bude snažit vyrazit a utéci, pokud upadne na zem, může si zlomit nožku, nebo vaz. Proto chovejte morčátko někde na gauči, nebo na posteli, nebo i na zemi. Po třech minutách na vašem klíně, kdy jste mu zase nabízeli dobroty(které si na začátku asi nevezme) ho vraťte zase do klece a nechte chvíli odpočinout. Za dvacet minut pochování zopakujte a takto to dělejte stále dokola. Čím častěji ho na krátkou dobu s pamlsky pochováte, tím rychleji a lépe se ochočí. Dobu pochování každý den o minutku prodlužte, ale nikdy nesmí pochování trvat déle, než snes a než vydrží. Pokud začne potřebovat čůrat, může vás počůrat, ale to už znamená, že doba kdy byl z klece byla příliš dlouhá a příště bude neochotné se nechat chovat, protože každá špatná zkušenost je kontraproduktivní a práci vrací o fázi zpět. Dávejte si i pozor na způsob vyzvednutí z klece, podpírejte morčeti i těžký zadeček, ať ho zvedání nebolí. Pamatujte, že jakmile vás morče kousne, což se stává jen vyjimečně, když jste k němu opravdu hrubí, tak jeho důvěra k vám se jen těžko vrátí. Ale to, že morče někoho kouslo, neznamená, že kousne každého, kousne klidně znovu, ale jen toho tyrana, co mu ubližuje. Ti, kteří ho jen hýčkají se kousnutí bát nemusí.

Nikdy nedopusťte, aby morče mělo s vámi nějakou špatnou zkušenost, protože to pokazí jeho důvěru k vám, kterou si budete jen velmi těžko a zdlouhavě získávat zpět.  A pamatujte, že osamělé morče se ochočuje nejméně 2x déle, než když má v kleci parťáka. Skupina dodává morčeti pocit jistoty, byť by se skupina skládala jen ze dvou morčat.

Vytvořte si webové stránky zdarma!